Jsem zastupující vychovatelka. Pokud se mám představit profesně, je moje působení rozděleno do třech hlavních životních etap. Také ale věřím, že mě ještě jedna taková malá etapa čeká, nemohu být totiž bez aktivní činnosti. Něco mám za sebou, tak mohu bilancovat.
V 15 letech jsem odešla z Varnsdorfu do Nového Boru do učení v oboru malíř skla a keramiky. Děkuji rodičům, že mě nenutili jít na ekonomii, dodnes mám hrůzu z papírů na stole. 15 let praxe ze mě udělalo mistrovou ve sklářském učilišti. Vychovávala jsem a předávala um budoucím malířkám skla. Protože to tenkrát bylo jediné celorepublikové učiliště v tomto oboru a učila jsem i skupiny děvčat z Moravy, která se domů dostala jednou měsíčně, suplovala jsem jim jejich rodiny zázemím rodiny vlastní. Není nic krásnějšího v této profesi než zpětná vazba a zde je stále projevována. Velmi na toto devítileté působení vzpomínám. Také jsem si doplnila požadované vzdělání večerním studiem s maturitou v oboru a DPS v Liberci.
Z důvodu seberealizace jsem v roce 1989 odešla z učiliště, přestěhovali jsme se a já začala v oboru podnikat. Nejprve samostatně, poté jsme se rozšířili, založili rodinnou sklářskou firmu, nechali postavit sklářskou pec na výrobu skla, zaměstnali lidi a snažili se. Ale... jako všechno co se skla týče, skončilo. Ničeho nelituji, toto období je pro mne důležité ve vztahu k manažerské činnosti. Absolutní vrchol, poté starosti. Hodně mi to dalo, nyní vím, co jsem podcenila, co jsem měla nebo neměla udělat, jsem moudřejší.
Třetí etapa byla náhoda. Rok 2005. Ze dne na den. Inzerát. Vychovatelka v dětském domově. Bylo to něco, na co jsem snad čekala..., ale nebylo to jednoduché. Tuto práci mám velmi ráda. Mám ráda děti a vidím, že děti mají rády mě. K výchově přistupuji lidsky, jsou věci důležité a věci méně důležité. Nebilancuji, uvidím. V mimoškolní činnosti se s dětmi věnuji výrobě řezaných svíček, zkoušíme, jak nám půjde malování na sklo, ale nevypadá to zle.
O mně nyní. Láska k dětem, empatie, porozumění. Manuální práce - umím a znám vše o skle, vím, co se dá vyrobit z parafinu, mám přehled i o jiných technikách zdobících, pletu, šiji, háčkuji, nejsou mi cizí i těžší manuální práce, ale zajímá mě i dnešní politika. Koníčkem je astrologie, četba. Ale vůbec neumím zpívat!
V neděli 5.2. 2012 se naše 6.skupina rozhodla navštívit zimní stadion v Rumburku.Některé děti tak mohly vyzkoušet nové brusle, které dostaly k vánocům.
V pátek 03.02.2012, kdy děti měli jednodenní volno po pololetním vysvědčení jsme se po domluvě rozhodli vyrazit podívat se do Brtnických skal na přírodní úkaz, zmrzlé rampouchy po plášti pískovcových skal, který je vidět jen v zimním období a za mrazivých dnů.
Dne 03.02.2012 jsme, díky panu Evženu Černému, měli možnost navštívit hokejové utkání mezi mužstvy Verva Litvínov a BK Mladá Boleslav.
V sobotu 4.2. 2012 jsme se na naší skupině připravovali na velký narozeninový den.
I u nás v domově funguje již několikátý rokem keramický kroužek.
V neděli po dobrém obědu a poledním odpočinku jsme si zajeli zaplavat a zaskotačit do Rumburského bazénu.
Ráda bych se Vám touto cestou částečně představila. Jmenuji se Kateřina Volfová. V dětském domově jsem zaměstnaná jako denní vychovatelka od října 2004.
V sobotu 7.února se uskutečnil maturitní ples...
Tuto slunnou sobotu to v Lipové u Šluknova opravdu žilo.
Ahoj, my jsme ze 6. rodinné skupiny a chtěli bychom vás s ní seznámit.
Dne 17. 12. 2008 navštívil náš dětský domov pan Jaroslav Sykáček.
© 2009 Dětský domov Lipová u Šluknova. Všechna práva vyhrazena.