Výjezd Harrachov

29. až 31. 1.

Máme štěstí, že máme takovou hodnou tetu Hejdukovou, která nás pozvala na svou chalupu do Harrachova a máme vždy zadarmo permanentky na  vlek Amálka.  Tato chalupa se nachází přímo vedle sjezdovky Amálka, na  Rýžovišti.

Po příjezdu a přivítání jsme se převlékli a vyrazili jsme lyžovat. Věra a Michal zůstali na Amálce a s ostatními dětmi jsme šli k menšímu vleku, kde si to zopakovali, co se vloni naučili a nebo učili, jako například Jana G., která stála poprvé na lyžích. Tam, tak jako dva roky předtím, jsme měli vlek zadarmo a pan Horák se na nás už těšil. Za to mu děti přivezly dárečky a namalovaly obrázky. Jelikož je tam celý den, tak jsme mu donesli i oběd a jak mu chutnal. Michal, který stál také poprvé na lyžích, se už přímo učil na velký sjezdovce, kde ho učila Jana H., která lyžuje velmi dobře. Do večera už lyžovali všichni a dokonce i Filip se hodně zlepšil. Na vleku se udržel a už i občas to sjel bez jediného pádu.

V sobotu se lyžovalo hned od rána až do 21 h a to jen s nutnými přestávkami na jídlo nebo abychom pomohli s odklízením sněhu či se dřevem. Děti si zkusily jezdit i na velký sjezdovce, ale jistější si byly na malé, tak se tam vrátily. Večer jsme chodili do hotelového bazénu, kde jsme si nejen zaplavali, ale i sprchovali.

Ze všech dětí nám ostudu udělal jen Lukáš, který to nestihl na záchod a pokakal se. Zjistili jsme to až večer a tak se musela napustit vanička, aby se odmočil. Vysvětlovali jsme mu, že se to může stát všem, ale musí to hned říct a umýt se a převlíknout se má.

V neděli jsme vstali dřív, abychom si naposled užili lyžování a po obědě jsme se začali balit a již jsme se loučili. Naposledy jsme se všichni vyfotografovali před chalupou, poděkovali jsme za všechno tetě Janě a vyrazili jsme domů.

Moc se nám nikomu nechtělo, všem se to moc líbilo a hned cestou už mluvili o tom, že by chtěli příští rok jet znovu. Všechny děti musím jen chválit, protože byly úžasný, žádné výchovné problémy jsme neřešili a hned bez řečí se vším pomáhaly.

Byli s námi: Michal Vaňous, Petr Vodička, Jana Gorolová a naše 7, Luláš,Filip, Kája, Věra a Denisa