Jsme prostě nezmaři, skály a voda jsou naši kamarádi

Další den jsme trošku nervózní nasedli na rafty. Vždyť v lodi a s pádlem v ruce většina z nás seděla poprvé. Sice to občas drhlo, neboť bylo málo vody, ale slunce svítilo, voda osvěžovala, takže to bylo bezva. I když jsme coby vodáci byli nováčci, všech pět raftů zdárně doplulo do cíle. Ti zdatnější se pak vrátili na základnu na koloběžkách, malí dojeli autobusem. Další dny následovaly sport, hry a prohlídka zámku Hrubý Rohozec, Návštěvy malé sklářské dílny se nám taky moc líbila, obzvláště proto, že jsem si mohli vyfouknout skleněné baňky a ozdobit je peříčky. A protože jsme nezmaři a jen tak nic nás neutahá, uspořádali nám tety a strejdové dvakrát večerní diskotéku.
Jediné, co nás mrzí bylo to, že jsme letos nemohli projít stezkou odvahy. Na den, kdy byla naplánovaná, začalo pršet a byla hrozná zima.
Třešničkou na dortu celého pobytu bylo výborné jídlo. Každý si mohl přidávat kolik chtěl a poslední večer jsme dostali obrovské pizzy. Za to patří celému personálu velký dík.
Tety Lucka, Iva, Raduška, Jana a Alice, strejdové Pepa a Honza a děti